SLEZAN VE FRÝDKU

Negarantovaná informace
Adresa:738 22 Frýdek-Místek
GPS:49°40'35,996"N, 18°21'30,310"E
Pro detail klikni (ortofotomapa)

Fotografie (13)[Zobrazit náhledy]
previous
KOSTEL SV. JOŠTA VE FRÝDKU  
(klikni pro zvětšení)
KOSTEL SV. JOŠTA VE FRÝDKU  
(klikni pro zvětšení)
KOSTEL SV. JOŠTA VE FRÝDKU  
(klikni pro zvětšení)
KOSTEL SV. JOŠTA VE FRÝDKU  
(klikni pro zvětšení)
KOSTEL SV. JOŠTA VE FRÝDKU  
(klikni pro zvětšení)
KOSTEL SV. JOŠTA VE FRÝDKU  
(klikni pro zvětšení)
KOSTEL SV. JOŠTA VE FRÝDKU  
(klikni pro zvětšení)
KOSTEL SV. JOŠTA VE FRÝDKU  
(klikni pro zvětšení)
KOSTEL SV. JOŠTA VE FRÝDKU  
(klikni pro zvětšení)
KOSTEL SV. JOŠTA VE FRÝDKU  
(klikni pro zvětšení)
KOSTEL SV. JOŠTA VE FRÝDKU  
(klikni pro zvětšení)
KOSTEL SV. JOŠTA VE FRÝDKU  
(klikni pro zvětšení)
KOSTEL SV. JOŠTA VE FRÝDKU  
(klikni pro zvětšení)
next

Frýdek a Místek byly společně se svým nejbližším okolím významným střediskem textilnictví. Velký význam mělo soukenictví, od 18. století nastal vzestup plátenictví. Textilní výroba byla orientována především na vývoz, výrobky z této oblasti se prodávaly v Trnavě, v Prešpurku, na Spiši, v Haliči, v Rakousku i Itálii. Rozvoj průmyslové výroby vedl k zakládání samostatných podniků, které nahrazovaly dosavadní nákladnický systém, ke slovu se dostávala textilní tovární výroba.

HISTORIE

V roce 1832 si ve Frýdku založil Josef Munk podnik, který postupně zahrnoval továrnu na bavlněné a lněné zboží, tkalcovnu, barvírnu, textilní tiskárnu, úpravnu a bělidlo. Podnik byl vybudován u vodního náhonu vedeného z řeky Ostravice v dnešní ulici Na příkopě, v Nádražní ulici se nacházela budova bělidla a úpravny (dnešní Richtrova tiskárna), na Staroměstské ulici mechanická tkalcovna. V roce 1889 došlo k výstavbě jednoposchoďového obytného domu na Nádražní ulici (dnešní Úřad práce), v přízemí byly umístěny kanceláře, v prvním patře se nacházely byty majitelů. Provoz firmy byl zastaven v roce 1936, objekty byly prodány v dražbě a podnik byl zlikvidován.

V roce 1851 bylo Filipu Landsbergerovi uděleno povolení založit tiskárnu bavlněných kartounů. Za tímto účelem vybudoval ve svých domech číslo 74 a 77 dílny, v roce 1855 uvedl do provozu další dílny na Mlýnském příkopě, na mandlovnu, bělidlo a úpravnu přestavěl starý moučný mlýn. Tyto budovy se nacházely pod Zámeckým kopcem v areálu dnešního ředitelství Slezanu v ulici Na příkopě. V letech 1868-1878 probíhala přestavba objektu na pravé straně Nádražní ulice (tzv. Málkovice) na strojní tkalcovnu a šlichtovnu a objektu na Těšínské ulici, tzv. Rechle, na tkalcovnu s úpravnou, bělidlem a obytným domem. Landsberger měl své podniky i v Místku, v roce 1896 koupil zadluženou tkalcovnu 1. N. Schabenského na Příborské ulici a o dva roky později lněnou přádelnu firmy Bušek a spol. na téže ulici.

V roce 1868 vybudovali bratři Julius a Leopold Neumannové na Těšínské ulici nejstarší frýdeckou továrenskou úpravnu a bělidlo. Postupně zde byly vystavěny budovy pro sušárnu, mandlovnu, varnu, česárnu, mechanickou tkalcovnu, sklad zboží, strojovnu a jednoposchoďový dům pro obytné a správní účely. Na Staroměstské ulici po levé straně byla umístěna přádelna s vedlejšími budovami, strojovnou a kotelnou.

Také v Místku se nacházelo několik velkých podniků. Počátky továrny Jana Elzera sahají do roku 1851. O dvacet později vystavěl Jan Elzer mechanickou tkalcovnu o 150 stavech, když mu v roce 1887 vyhořela a nesměl jí obnovit na stejném místě, vybudoval tkalcovnu v Bahně na dnešní Beskydské ulici, kde už v roce 1882 postavil bělidlo a úpravnu. Součástí podniku byla i přádelna na Frýdlantské ulici a cihelna, která byla jedinou velkou strojní cihelnou v tehdejším místeckém okrese.
Vídeňský podnikatel Alois Lemberger založil svoji firmu v roce 1865. V letech 1892-1893 zakoupil na tehdejším katastru Sviadnova a Koloredova mlýn, který zbořil a na jeho místě vystavěl mechanickou tkalcovnu. Postupně se firma stala největší místeckou textilní továrnou, její součástí byla odpadová přádelna, tkalcovna, barvírna, bělidlo a úpravna. V roce 1936 se firma dostala do těžké finanční situace, nebyla schopna plnit své závazky a byla donucena požádat o soudní vyrovnání. Továrna byla na čas zastavena, pak se postupně obnovoval její provoz, ale teprve v letech 1938-1939 se začalo pracovat naplno. Firma vyráběla ze všech místních textilek nejhodnotnější zboží.

Karl Herliczka provozoval zpočátku ve svém domě na Koloredově ruční tkalcovnu a faktorství, později vybudoval barvírnu, a když od koloredovského starosty Pokludy koupil mandlovnu, přestavěl ji na mechaníckou tkalcovnu se 100 stavy. Později k ní přistavěl novou barvírnu a původní barvírnu upravil na obytný dům pro mistry, v roce 1961 zbořený. V roce 1914 tkalcovna vyhořela, v následujících letech však byla vystavěna nová a modernější. Zajímavé je, že Herliczkova firma nepoužívala žádné způsoby propagace svého zboží, její jedinou reklamou byla nízká cena.

V roce 1945 byly některé frýdecko-místecké textilky zkonfiskovány a od I. ledna 1946 nesly společný název Slezské bavlnářské závody. Jejich součástí se staly v roce 1947 další dosud samostatné konfiskáty a po roce 1948 pak zbývající znárodněné soukromé textilní podniky. Na základě vyhlášky ministra průmyslu z 27. 10. 1949 byl dosavadní název podniku změněn na Slezan, bavlnářské závody, národní podnik, Frýdek-Místek.

Autorem textů je Petr Juřák, čerpáno z publikace Pamětihodnosti města Frýdku-Místku. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, 2002.